Lokalita Königsmühle z pohledu památkové péče

Königsmühle je pozoruhodná i po stránce památkové. Genius loci, tedy atmosféra, kterou pozůstatky obce vydávají, je jedinečná jak pro laika, tak pro odborné oko archeologovo. Zachovalost staveb umožňuje i po 70ti letech dobrou čitelnost a interpretaci života v údolí.

Na místě lze nalézt typický stavební materiál, pozůstatky hospodářských staveb a vybavení. V terénu je viditelný i vodní kanál, kterým se přiváděla voda do malé vodní nádrže. Z ní přes vodní kolo odtékala voda zpět do potoka. Abychom ale mohli v krajině zanikající osady číst i nadále, jen nutné zastavit její rozpad. Lze to udělat mnoha způsoby. Vzhledem k ochraně přírody v místě se nabízí šetrné zabezpečení obvodových stěn, využití spadaného materiálu na doplnění zděných částí budov a odstranění hlavních přírodních destruktorů ze spár budov.

A proč bychom měli uvažovat o zachránění zbytků staveb v Königsmühle? Tato lokalita je v prvé řadě památkou na doby likvidace sídel z 50. let 20. století. V té době zaniklo na 3000 obcí, částí obcí a samot. V celém česko-německém pohraničí zatím nevzniklo žádné vzpomínkové místo, památník zaniklých obcí přímo ve svém původním místě. Většina lokalit je k tomu nevhodná. Z budov buď nezůstalo vůbec nic stát nebo je celý intravilán sídla pohlcen hustou náletovou zelení, která zcela vůbec neláká k prohlídce. V případě Königsmühle se spojuje soubor cenných historických budov, otevřený a průchodný terén a estetický zážitek z okolní krajiny.

Je více než pravděpodobné, že pokud nedojde k konzervaci staveb, samotná lokalita do 20 let zanikne. Nejedná se tedy jen o divoké přírodě blízké údolí, ale také o zachovalou ukázku zaniklého sídla v horském údolí. Samotná bývalá osada Svého druhu představuje jedinečnou lokalitu, kde dochází k průniku krajinných, historických a přírodních hodnot. Na okolních loukách naleznete také památky na dobu rozvoje hornictví v Krušnohoří.

Königsmühle je složena ze zbytků šesti stavení rozesetých v mělkém údolí. U pěti domů se jedná o domy obytné a to rodiny Fohrmann (vzadu vlevo), rodiny Siegel (vzadu uprostřed), rodiny Giebert (uprostřed vlevo), rodiny Pöschl (uprostřed vpravo) a rodiny Siegel (vzadu vpravo). Zbylé dva domy, které nejsou na snímku vidět (obrázek 1) a nacházejí se vlevo od osady, byly patrně mlýny. Z prvního mlýna lze pod vodní nádrží nalézt ještě zbytky zdiva a sklep.

Königsmühle je možná místo, kde se může potkat památková péče shora (metodiky, prohlášení za kulturní památku, opora v zákoně, atd.) s památkovou péči zdola - prezentace hodnot území těm, kdo o lokalitě rozhodují a těm kdo na ní chodí

Jaké je Königsmühle z pohledu památkové péče?

Lokalita s pomalou sukcesí - terén nezarůstá a chátrá pomalu, příroda je tu stále v určité rovnováze s lidským dílem. Otázkou je v jaké fází chceme rozpad budov zastavit a udržet. Která část je nejdůležitější?

Lokalita bez násilné likvidace - na území osady neproběhlo planýrování bagrem, nachází se zde původní terén, nerovnosti, které zvyšují čitelnost lokality. Významným prvkem zdejšího života je i neporušená úvozová cesta vedoucí z obce Háj. Ta představuje jak přírodní tak i kulturní památku svého druhu.

Lokalita čitelná - výhodou lokality je značná čitelnost reliktů (uspořádání a poloha domů, vodní díla, komunikace, ale i detaily - zazděná nika, panty atd.). Celkově má místo čitelné dispozice, počty okenních os, vstupy.

Co by mělo být účelem památkové ochrany?

Proč by se dané objekty měly chránit? Památková péče je o zachování historických objektů, snaží se destrukcím a destruktivním procesům předcházet, potlačovat je. Je to v tomto případě cílem? Objekty by měly mít nějaké využití či nějaký potenciál. V úvahu mohou přicházet možnosti pro bydlení, liturgické účely, výrobní či hospodářské využití, vzdělávací prostory) V případě Königsmühle se spíše jedná o Genius loci než o klasické památkové hodnoty – není zde zachován větší počet významně historicky cenných konstrukcí, zařízení, zcela chybí interiéry, zachovány jsou pouze fragmenty uměleckořemeslných prvků atd. V tomto případě je nutné asi konstatovat, že ochrana přírody má mnohem jasnější předměty ochrany než památková péče. To jasně deklarují už tím, že zde mají jeden z nejvyšších stupňů možné ochrany. V souvislosti s tím, lze zde vyloučit nějaké větší developerské a jiné projekty, což je významné plus již z důvodů blízké rekreačně frekventované lokality

Lokalitu lze však využít jako „pokusnou lokalitu“ pro možnosti uplatnění různých způsobů konzervace historických objektů jejich dlouhodobého působení. Tato činnost by musela opět probíhat v souladu s ochranou přírody. Nebo lze lokalitu využít jako cvičiště stavební historie pro studenty stavební historie či památkáře – díky stavu zachování v poměru ke stavu destrukce lze na základě zachovaných reliktů staveb určovat funkci objektů, místností, fungování sídla jako celku apod.

Königsmühle může také být podpořeno vznikem naučných cedulí, letáků a hlavně organizováním komentovaných prohlídek s různým zaměřením – historické, stavebně-historické, přírodovědné, umělecké nebo kombinace všech.

Zde je opět pouze otázkou kolik lidí do dané lokality chcete přivést. A zde narážíme na sebereflexi nezbytnosti lidských kroků do oblastí, které se člověk kdysi rozhodl opustit. Je to nezvratné rozhodnutí? Či není?

Vzpomínky paní Ernst na Königsmühle

Králův Mlýn sestával jen z pěti domů. Bydlelo v nich 53 obyvatel. Jeden z těchto domů patřil mým prarodičům z otcovy strany. Za velikého strádání ho můj dědeček jako mladý postavil pro svoji rodinu na základech staré ruiny. Narodili se tu jeho tři synové a vyrůstali tam.

Dříve tam býval ještě jeden mlýn na obilí, zrovna jako Königsmühle, po kterém se místo jmenuje.

Vodní kolo tohoto mlýna bylo poháněno malým Černým potokem /Schwarzwasserbach, který pramenil v lese na Klínovci a vinul se podél domů přes louky.

K tomuto mlýnu patřil také malý rybník s hrází, kde se voda shromažďovala. Při pozorném pohledu je ještě dnes rozpoznatelný.

Posledním majitelem tohoto mlýna byl předek hospodského z Klínovce.

Do dnešních dnů zachovaný vchod do sklepa tohoto bývalého mlýna používali obyvatelé pěti domů během druhé světové války jako úkryt při leteckých náletech.

Příjezdová cesta k malé osadě, která přichází ve směru od Háje, byla zhruba 1,5 km dlouhá rokle. Už po staletí tudy procházela stará obchodní stezka. Jezdily po ní těžké koňské povozy, vozilo se obilí, ruda, dřevo a další těžké náklady z Čech do Saska. Tak byla cesta po léta stlačována hlouběji a hlouběji do půdy a místy teď dosahuje hloubka až ke třem metrům.

Ještě dnes se tu nachází jedinečná krajina. V rokli roste nepřeberné množství borůvek a brusinek a podél cesty jsou staré, sukovité jeřabiny, které vzdorují všem nepříjemnostem přírody. Jeřáb (v nářečí Vugelbeerbaam) se svými nádhernými korálově červenými plody, je dominantním stromem Krušnohoří, který je v řadě písní, také naším zdejším básníkem Antonem Güntherem, opěvován.

Do této osamělé krajiny zabloudí i dnes jen pár turistů. Kdo jde od Háje, má z této „výšiny“ směrem ke Královu Mlýnu úchvatný pohled na celé údolí.
Kdo tuto krajinu jednou spatřil, znovu se sem vrací! Panuje tu idyla, kterou si dnes sotva umíme představit. Krajina, kterou už řada malířů zachytila! Také nejznámější malíř Krušnohoří Gustav Zindel.

Diskuse

Vložit nový příspěvek